Dubová kůra 100g

Dubová kůra 100g

Popis:

Opadavý, velmi pomalu rostoucí, až 40 m vysoký strom. Kůra nejprve červenohnědá, později šedozelená až tmavošedá, borka podélně brázditá, šedohnědá. Listy nahloučeny na koncích větví, krátce řapíkaté, nepravidelně laločnaté, na vrcholu zaokrouhlené, na bázi srdčitě ouškaté. Květy jednodomé, samčí v ochablých, vysutých, žlutozelených, asi 5 cm dlouhých jehnědách, samičí drobné, s červenými bliznami, v řídkých a chudokvětých klasech. Plodem je nažka (žalud) ponořený v horní části mělce v číšce vyrůstající na dlouhé stopce. Kvete v IV až V.
Duby se údajně mohou dožít věku až 1500 let.

Stanoviště:

Smíšené a listnaté lesy, preferuje půdy minerální, humózní, těžší, vlhké až mokré, roste však i na půdách odlišných (lehkých, písčitých, suchých), stanoviště světlé a teplé, je citlivý k podzimním mrazům.

Rozšíření:

V ČR roste zejména v teplejších oblastech, v oblastech chladných bývá obvykle jen vysazován. Celkově roste v téměř celé Evropě vyjma jejích nejjižnějších částí (jih Pyrenejského poloostrova, Sicílie, Řecko, Turecko), na severu až po 63° severní šířky, na východě po Ural a Kavkaz.

Léčitelství:

Sbírá se zejména kůra, jen zcela výjimečně i zralé žaludy nebo list. Kůra se sloupává výhradně mladá a hladká (tj. z větví o průměru max. asi 15 cm), nejlépe na jaře ještě před vyrašením listů. Suší se při teplotách do 50 °C. Žaludy se sbírají zralé a list od jara do konce léta, tj. v době, než začne na podzim měnit svou barvu.
V kůře jsou obsaženy zejména katechinové třísloviny (6 až 20 %) a dále kyselina galová a elagová, hořčiny, flavonoidy, pryskyřice a další látky, v listech jsou přítomny i flavonové glykosidy, v žaludech je vedle katechinových tříslovin i velké množství škrobu a dále cukry, bílkoviny a olej.
Kůra působí svíravě a protizánětlivě, užívá se zejména při průjmech a při zánětech trávicího ústrojí (brání průniku nákazy z trávicího ústrojí do močových cest a pohlavních orgánů). Zevně lze dubové kůry použít při hemeroidech, otocích, kožních zánětech, na slabší popáleniny nebo naopak omrzliny nebo jako prostředek zmírňující pocení nohou. Kloktání dobové kůry pomáhá při zánětech ústní dutiny nebo hrtanu.
Droga se podává ve formě odvaru (1 čajová lžička drcené kůry na šálek vody, pijí se 2 až 3 šálky denně) nebo ve formě prášku (5x denně na špičku nože) nebo ve formě tinktury. Pro zevní použití se připravuje odvar silnější nežli pro použití vnitřní. 
Informace v tomto odstavci převážně převzaty z: J. Janča, J.A.Zentrich: Herbář léčivých rostlin, díl 1.

Užití:

Tvrdé a trvanlivé dubové dřevo nachází uplatnění v mnoha oblastech, užívá se ve stavebnictví (zejména na vodní stavby, neboť pro vysoký obsah tříslovin nehnije ve vodě), v nábytkářství, k výrobě dřevěného uhlí, na výrobu pražců, sudů, parket apod. Dubová kůra se v minulosti používala v barvířství a k vydělávání kůží. Žaludy jsou důležitou součástí zimní stravy lesní zvěře.

Pěstování:

Dub letní je významnou parkovou a sadovou dřevinou, pěstuje se v několika kultivarech lišících se tvarem koruny nebo tvarem či barvou listů.

Dub v Českém herbáři z roku 1899:

Dub (Quercus), známý strom vůbec. Rozeznává se několik druhů. Strom dosáhne výšky 100—200 stop a vysokého stáří. Dříví z něho potřebuje se rozličným způsobem. Kůra má moc stahující; listí dubové, vložené na zánět, vytáhne horkost. Odvar z dříví jest dobrý proti chrkání krve, krvotoku a bolení hlavy.

Káva ze žaludů hodí se dobře při silné čmýře; žaludy na prášek utlučené působí na moč a kámen, též při průjemu.

Tlučené listí na rány vložené stahuje tyto. Proti kolice pije se odvar listí dubového v pivě; proti průjemu, úplavici a jiným tokům užívá se škrábaný žalud s vejcem.

Zvláštní druh dubu, jenž roste v krajinách teplejších jako keř nebo malý strom, poskytuje známé kalesky, kuličky, jež vzniknou následkem bodnutí jistého hmyzu do malých větví a jež potřebují se k barvení neb dělání inkoustu. Černé kalesky, zvláště aleppské, jsou nejlepší. Nemají vůně, ale chuť velmi trpkou, svraskavou. Ve zvěroléčitelství užívá se tannin, prášek z kalesek upravený, proti úplavici a průjemu, proti otrávení. Dává se koním a skotu 2—4, ovcím, kozám, prasatům 0,6—2 gr. ve vodě neb jiné tekutině, aneb jako lektvař aneb pilule. Také zevně se prášek ten nasypává, nebo rozpuštěn v tekutině nějaké.

Také dubové kůry užívá se při léčení zvířat v případech, kde potřebí léků svraskovacích; koním a skotu dává se 15—45, ovcím, kozám a prasatům 4—12 gr. jakožto odvar s nějakým jiným lékem (opium, kyselina, terpentýn, kafr a j.). Žaludy hodí se také za lék v rozličných nemocích, jako: špatné zažívání, průjem, vodnatost; pro prasata neb ovce utlukou se žaludy buď surové nebo sušené a dá se 1—2 hrsti s troškou soli (jako přídavek do žrádla).