Brusinka list 50g
Brusinka list 50g
Popis:
Celoročně zelený keříček, 10 až 30 cm vysoký, dřevnatějící. Větve vzpřímené nebo vystoupavé, oblé. Listy krátce řapíkaté, kožovité, obvejčité, eliptické nebo okrouhlé, na okraji celokrajné a mírně podvinuté, na spodní straně drobně tečkované. Květy v koncových hroznech, koruna zvonkovitá, 4 až 5četná, bílá, s růžovým nádechem. Plody jsou červené, jedlé bobule, jež dozrávají v VII až IX. Kvete v V až VII.
Stanoviště:
Světlé lesy, vřesoviště, rašeliniště, pastviny, písčiny, skály, kosodřeviny, horské louky, na půdách kyselých, chudých, rašelinných, písčitých, kamenitých.
Rozšíření:
V ČR v teplých oblastech vzácně nebo zcela chybí, v chladnějších oblastech roztroušeně až hojně, nejvíce v podhorských až horských polohách. Celkově roste v chladnější části Evropy (neroste ve Středozemí, v Alpách až do nadmořské výšky 3000 m) a Asie, vyskytuje se i za polárním kruhem, na východě roste až po Japonsko, dále roste v Severní Americe a v Grónsku.
Léčitelství:
Sbírá se list (Folium vitis-idaeae) a to koncem léta nebo na podzim, některými autory je doporučován i jarní sběr. Suší se rychle ve stínu nebo za umělého sušení při teplotách do 40 °C.
Droga obsahuje fenolický glykosid arbutin (asi 5%), flavonoidy, třísloviny, kyselinu gallovou, benzoovou a šťavelovou, hydrocholin, cholesterin, tanin, vaccinin, trochu vitamínu C a další látky, ze stopových prvků je zajímavý zejména hořčík. Plody obsahují podobné látky, mají ale více cukru, barviv, kyseliny šťavelové a vitamínu C.
Droga má účinky močopudné a desinfekční, užívá se tudíž zejména při zánětech močového měchýře či močových cest, působí i mírně protiprůjmově. Jako pomocný prostředek je možno brusinky podávat i při léčbě cukrovky a nemocech žlučníku. Podává se nejčastěji ve formě macerátu (droga se luhuje 8 hodin a před použitím se nechá projít krátkým, jen několika sekundovým varem), výrazné desinfekční účinky vykazuje i prášek ze sušených plodů. Droga nemá nežádoucích účinků, ale neměla by být podávána dlouhodobě (tj. déle než 2 měsíce najednou a ne víc než 4 měsíce v roce), kontraindikována pak je při těžších poruchách jater, plody by pak neměly být brány vzhledem k vyššímu obsahu kyseliny šťavelové při ledvinové dietě.
Informace v tomto odstavci převzaty převážně z: J. Janča, J.A.Zentrich: Herbář léčivých rostlin, díl 1.
Další užití:
Z plodů se dělají kompoty, sirupy, marmelády a jiné pochutiny.