Rooibos je nápoj, připravovaný z keře nazývaného čajovec kapský (Aspalathus linearis) z čeledi bobovitých. Již mnoho generací je tento nápoj populární v Jižní Africe, jeho popularita se rozšířila i do řady zemí celého světa.

V Jižní Africe je běžné pít rooibos spolu s mlékem a cukrem, avšak v ostatních částech světa se většinou podává bez těchto přísad. Vůně rooibosu je často popisována jako sladká (a to i bez přidání cukru) a mírně ořechová. Příprava rooibosového nálevu je v podstatě stejná jako příprava černého čaje s tím rozdílem, že vůně je vylepšená delším vařením. Získaný nápoj je červenohnědý, což vysvětluje, proč se rooibosu někdy říká „červený čaj“.

Nápoj má charakteristickou tmavě červenou barvu a lehce nasládlou chuť. Někdy se rooibos také míchá s různými přísadami, aromatickými bylinami a podobně.

Rooibos obsahuje zejména fenolické látky a flavonoidy s prokázanými antioxidačními účinky a některé minerální látky. Z dalších látek jsou obsaženy glukosidy aspalatin a notofagin. Obsah vitamínu C je navzdory legendám velmi nízký, novější studie jeho přítomnost v červeném i zeleném rooibosu ani neprokázaly. Z minerálních látek je ve významnějším množství přítomna měď, fluor a mangan. Měď obsažená v 1 standardním šálku (1 čajová lžička rooibosu na šálek) pokrývá asi 8 % doporučené denní dávky, fluor 7 %, mangan 2 %. Jiné minerální látky, jako vápník, železo, draslík, hořčík, sodík, fosfor a zinek, nejsou přítomny ve významnějším množství a 1 šálek rooibosu přináší méně než 1 % doporučené denní dávky těchto prvků. Na rozdíl od pravého čaje má rooibos nízký obsah tříslovin.

V rooibos lze nalézt dva flavonoidy, quercetin a luteolin, které jsou známy pro své kvality při terapii rakoviny. Rooibos neobsahuje antioxidant epigalokatechin-3-galát, který lze nalézt v zeleném čaji. 

Tradiční medicína v Jižní Africe užívá rooibos na zmírnění dětské koliky, alergie, astma a kožní problémy.

Polysacharid izolovaný z čajovce ukazuje aktivitu potlačující činnost HIV viru, tím, že se váže na T-lymfocyty.