Čaje, káva, bylinky a kakao Je zde 1 produkt.

Podkategorie

• 

  Bílé čaje

  Termínem bílý čaj se obvykle označuje takový druh čaje, který obsahuje mladé nebo jen lehce a specificky zpracované lístky čajovníku čínského (Camellia sinensis).

  Nepanuje všeobecná shoda na definici bílého čaje; některé zdroje používají tento termín k označení čaje, který je pouze sušen a dále není zpracováván, někteří tak označují čaj vyrobený z pupenů a nezralých čajových lístků, které se sklízejí krátce předtím, než se pupeny zcela otevřou, a pak se nechají zavadnout a usušit na slunci, zatímco jiní sem řadí pupeny a velmi mladé listy, které byly před sušením spařeny. Většina definic se ale shoduje v tom, že lístky bílého čaje nejsou svinovány ani oxidovány; výsledkem je jemnější a sladší chuť než u zelených nebo tradičních černých čajů.

  Bílý čaj dostal své jméno podle jemných stříbřitě bílých chloupků na neotevřených pupenech čajovníku. Nálev z bílého čaje již není bílý, ale bledě žlutý až žlutohnědý.

  Bílý čaj se tradičně sklízí v Číně, ale v poslední době se pěstuje i ve východním Nepálu, Tchaj-wanu, severním Thajsku, Galle (jižní Srí Lance) a Indii.

• 

  Zelené čaje

  Zelený čaj je čaj, který při svém zpracování prošel minimální  oxidací.

  Každý listový čaj lze připravit více různými způsoby. Všeobecným pravidlem u zelených čajů je zalévání vodou, která prošla varem, ale zchladla na 60-80 °C. Příliš teplá voda způsobí vyluhování tříslovin a dalších substancí a nálev má hořkou chuť až pachuť. Čaj zalitý příliš chladnou vodou má mdlou až vodovou chuť.

  Kvalitní listové zelené čaje lze zalévat vícekrát. Pro další nálevy lze zvýšit teplotu vody nebo prodloužit dobu louhování.

  Nepodložená tvrzení

  zelenému čaji se připisuje řada zdravotních účinků, z nichž mnohé dosud nebyly vědecky potvrzeny. Tato tvrzení, pro která chybí vědecké důkazy jsou vypsána zde:

  • zastavení některých neurodegenerativních onemocnění
    
  • prevence a léčba rakoviny
  • zvýšení oxidace tuků (pomáhá tělu využít tuk jako zdroj energie) a podpora látkové výměny

• 

  Polofermentované,...

  Oolong je označení pro skupinu čínských a tchaj-wanskýchčajů, které charakterizuje tradiční způsob zpracování, zahrnující zavadání lístků na prudkém slunci a oxidace následovaná rolováním. V čínské čajové kultuře se užívá též označení čaje polozelené nebo žlutozelené. Polozelený čaj je stupněm oxidace a je to přechod mezi zeleným a černým čajem.  Škála je spojitá, takže lze rozlišovat oolongy více oxidované, málo oxidované apod. Obecně ale stupeň oxidace dosahuje 8 % až 85 %. Oolongy, stejně jako jejich způsob přípravy zvaný Kung-fu cha, jsou obzvláště oblíbené mezi čajovými znalci z jižní Číny a čínsky hovořícími emigranty v Jihovýchodní Asii.

  Chuť polozelených čajů se výrazně liší v závislosti na pěstování a způsobu zpracování. Může být sladká a ovocná s medovou vůní, hutná s dřevitými a praženými tóny nebo osvěžující s květinovým aroma. Nálev je světle žlutozelené až oranžové barvy.

• 

  Černé čaje

  Černý čaj je čaj, který prochází delší oxidací (někdy se nesprávně mluví o fermentaci) než zelený čaj, oolong (polozelený) nebo bílý čaj. Ale všechny tyto typy jsou vyráběny z lístků Camellia sinensis. Černý čaj má silnější vůni než ostatní méně oxidované čaje.

  V Číně je černý čaj známý pod názvem červený čaj (čínsky 紅茶, hóngchá; japonsky kóča 紅茶; korejsky hongcha), který více vystihuje barvu čaje. Pod názvem černý čaj se v Číně spíše setkáme s tradičním puerhem. Tím se Čína liší od západního světa, kde se "červeným čajem" rozumí spíše jihoafrický rooibos.

  Zatímco zelený čaj ztrácí většinou svou vůni během roku, černý čaj si udrží svou vůni po několik let.

• 

  Rooibos

  Rooibos je nápoj, připravovaný z keře nazývaného čajovec kapský (Aspalathus linearis) z čeledi bobovitých. Již mnoho generací je tento nápoj populární v Jižní Africe, jeho popularita se rozšířila i do řady zemí celého světa.

  V Jižní Africe je běžné pít rooibos spolu s mlékem a cukrem, avšak v ostatních částech světa se většinou podává bez těchto přísad. Vůně rooibosu je často popisována jako sladká (a to i bez přidání cukru) a mírně ořechová. Příprava rooibosového nálevu je v podstatě stejná jako příprava černého čaje s tím rozdílem, že vůně je vylepšená delším vařením. Získaný nápoj je červenohnědý, což vysvětluje, proč se rooibosu někdy říká „červený čaj“.

  Nápoj má charakteristickou tmavě červenou barvu a lehce nasládlou chuť. Někdy se rooibos také míchá s různými přísadami, aromatickými bylinami a podobně.

  Rooibos obsahuje zejména fenolické látky a flavonoidy s prokázanými antioxidačními účinky a některé minerální látky. Z dalších látek jsou obsaženy glukosidy aspalatin a notofagin. Obsah vitamínu C je navzdory legendám velmi nízký, novější studie jeho přítomnost v červeném i zeleném rooibosu ani neprokázaly. Z minerálních látek je ve významnějším množství přítomna měď, fluor a mangan. Měď obsažená v 1 standardním šálku (1 čajová lžička rooibosu na šálek) pokrývá asi 8 % doporučené denní dávky, fluor 7 %, mangan 2 %. Jiné minerální látky, jako vápník, železo, draslík, hořčík, sodík, fosfor a zinek, nejsou přítomny ve významnějším množství a 1 šálek rooibosu přináší méně než 1 % doporučené denní dávky těchto prvků. Na rozdíl od pravého čaje má rooibos nízký obsah tříslovin.

  V rooibos lze nalézt dva flavonoidy, quercetin a luteolin, které jsou známy pro své kvality při terapii rakoviny. Rooibos neobsahuje antioxidant epigalokatechin-3-galát, který lze nalézt v zeleném čaji. 

  Tradiční medicína v Jižní Africe užívá rooibos na zmírnění dětské koliky, alergie, astma a kožní problémy.

  Polysacharid izolovaný z čajovce ukazuje aktivitu potlačující činnost HIV viru, tím, že se váže na T-lymfocyty.

• 

  Bylinky

  Bylinky a koření

• 

  Kakao

  Nabídka kakaa a produktů z něj vyrobených

• 

  Káva

  Káva je obvykle horký nápoj z plodů  kávovníku.

  Káva je charakteristická svou silnou vůní a černou barvou. Obsahuje mimo jiné alkaloid kofein, který povzbuzuje srdeční činnost a pro jeho povzbuzující účinky se káva pije především. Káva zvyšuje krevní tlak.